sobota 29. prosince 2012

Rodinné recepty ala China

Číňané čerstvým zeleninovým salátům moc neholdují a je to přitom velká škoda. Nemusí se přeci vše smažit v hektolitrech přepáleného oleje. Tradiční čínská medicína rozděluje i samotné pokrmy na studené jin  阴(chladné ženské) a horké jang 阳 (horké mužské). Tyto pokrmy se navzájem doplňují a vytváří základ vyváženého jídelníčku. Pokud tedy doma například chystáte sushi party, je vhodné doplnit slavnostní tabuli nejen sójovou omáčkou Kikkoman.


Nigiri sushi v mém podání (losos a mango). Pozor na mlsné kocoury, ať vám nesežerou 250 g  flákotu lososa jako mně!


Salát z čínského zelí s krabími tyčinkami 

Co budeme potřebovat: 

půl hlávky menšího čínského zelí
velké balení krabích tyčinek surimi
velká žlutá paprika
plátek bio citrónu
4 až 5 polévkových lžic šlehačky (33%)
himalájská sůl
drcený pepř
nasekaný čersvý kopr


Příprava je naprosto jednoduchá. Čínské zelí nasekáme na nudličky, krabí tyčinky a žlutou papriku na menší kostky. Plátek citrónu nakrájíme na pidi osminky. Základem je velká mísa minimálně pro deset mandarínů. Vše promísíme, osolíme, opepříme (opravdu jen drceným pepřem). Dle chuti přidáme nasekaný čerstvý kopr (cca dvě polévkové lžíce) a zalijeme šlehačkou. Vše promísíme a necháme půl hodiny odležet v chladu. 


Velkým hitem v zimním období v Číně je také ananas na špejli.


V menší party obměně si můžete ananasový salát připravit i doma ...

Ananasový salát s mátou

menší ananas
lístky máty
světlý třtinový cukr

Ananas očistíme a nakrájíme na kostky (nezapomeňte se také zbavit zdřevnatělého středu), promícháme se dvěma  polévkovými lžícemi třtinového cukru a dochutíme nasekanými lístky čerstvé máty (případně můžeme použít i zamraženou). Necháme minimálně půl hodiny odpočinout (ananas musí pustit šťávu a rozpustit třtinový cukr). 


 Nechte si chutnat! 

úterý 27. listopadu 2012

Ručně tažené nudle "Lan-čou niou žou mien" a gulášek k tomu!

Pro mě asi největší pouliční pochoutka jsou ručně tažené nudle la-mien 拉面(拉 táhnout, 面 nudle). Jejich příprava je opravdový kumšt, ale nezoufejte, pokud se nebojíte trochu ušpinit, zamastit a místo stovek nudlí tažených najednou si je kroutit pěkně po jedné, slibuji, že si tuto vyhlášenou lahůdku můžete udělat i v bojových domácích podmínkách. 
Historicky se tažené nudle datují do roku 1915 a za jejich autora je považován muslimský stařec Mao Pao-c', chuejské národnostní menšiny, která žije převážně v severozápadní Číně. Nudle se připravují vytahováním z jednoho kusu těsta a postupným točením a skládáním vznikne jedna superdlouhá nudle, která se potom uvaří v osolené vodě. Těsto se vyrábí z pšeničné mouky, soli, uhličitanu sodného (prakticky se jedná o jedlou sodu) a vody. 
Nudle se tradičně podávají v hovězím nebo skopovém vývaru tchang-mien 汤面 společně s měkoučkým vařeným masíčkem, chilli a sezonní čerstvou zeleninou.  



Někdy se ovšem nudle ještě osmaží a podávají se s lehkou rajčatovou omáčkou, v tom případě mluvíme o cčchao-mien 炒面 (používáme také pro jakékoliv restované nudle s masem, mořskými plody nebo zeleninou).

V Číně se také můžeme setkat s různými styly, jak  nudličku postupně vytáhnout, agresivnější styl reprezentuje "Lan-čou style" a sofistikovanější zase "Pej-ťing style". V našem případě se bude spíš jednat o "free style", ale o to větší bude legrace. 


Zajímavostí je i to, že v Číně la-mien restaurace vlastní převážně Číňani národnosti Chuej (muslimové), kteří servírují pouze tzv. halal jídlo (čching-čen 清真  kosher), což ve zkratce znamená "žádné vepřové". Nechme se  tedy nalákat  na tzv. si-pej feng-wej 西北风味 (chuť, která za námi přivanula ze severozápadu) a udělat si pořádné Lan-čou niou žou mien  兰州牛肉面 (Lančouské hovězí nudle)

Co budeme potřebovat pro 5 hladových strávníků:


Na těsto:
500 g hladké mouky
cca 200 - 210 ml vlažné vody
špetka soli

Z půl kila hladké mouky, kterou smícháme s 200 ml vlažné vody a špetkou soli vypracujeme pevné a hladké těsto (nejdříve v míse, poté ho přeneseme na vál). Na zpracování si dejte opravdu záležet, klidně si s ním pohrajte i deset minut. Uvidíte jak se vám bude měnit pod rukama. Z těsta vytvarujeme kouli a necháme půl hodiny až hodinu odpočívat.

Na omáčku: 
Tato skvostná omáčka se maličko podobá našemu guláši. Osobně jsem vyzkoušela recept na chung šao niou rou 红烧牛肉 a výsledkem jsem byla přímo nadšená. Samozřejmě nudle nejsou jediná příloha, ale když se vám nudličky v provoněné omáčce krásně "namacerují", tak to stojí opravdu za to. A nebo si chung šao prostě udělejte jen tak bez nudlí. Varianta a) masíčko se zeleninou musí plavat v omáčce; varianta b) maso podlíváme a dusíme do změknutí tak, až omáčku zredukujeme na minimum.

500 g hovězího předního (Číňani radí "pravou svíčkovou", pche:-)
koření pěti vůní
jarní cibulka
česnek (5 stroužků)
velká cibule (červená nebo bílá)
kousek zázvoru
čerstvá chilli paprička
5 brambor
3 mrkve
světlá i tmavá sójová omáčka
arašídový nebo jiný rostlinný olej

Česnek, zázvor a chilli nasekáme. Jarní cibulku nakrájime na kolečka a velkou cibuli na půl kulečka (překrojíme ji pouze napůl a nasekáme na jemné plátky). Mrkev a brambory oškrábeme a nasekáme na kostky (nebo kolečka, půl kolečka .. jak to komu padne do oka). Maso nakrájíme na kostky.

Zahřejeme olej na pánvi a přídáme zázvor, jarní cibulku a chilli. Po chvíli přidáme i nasekaný česnek (česnek nesmí zhnědnout). Vše orestujeme a poté přendáme na talíř. Do rozpálené pánve vložíme hovězí kostky a restujeme ze všech stran až se maso zatáhne. Přídáme na půlkolečka nakrájenou cibuli a necháme na pánvi zavadnout. Do masové směsi nakonec přídáme ostatní orestovanou zeleninu, kterou jsme měli odloženou vedle na talíři (zázvor, chilli, jarní cibulku a česnek). Zakápneme světlou a tmavou sójovou omáčkou (cca 3 až 4 velké lžíce světlé sójové omáčky, 1 polévková lžíce tmavé sójové omáčky: nemám odhad; směs může být o něco slanější, protože později budeme přidávat brambory a mrkev, které slanost pohltí; ale pokud budete chtít použít pro zvýraznění chuti ještě půlku hovězího bujónu (ano místo glutamanu), tak velmi opatrně, aby se vám maso "nepřesolilo). Nakonec přídáme směs pěti vůní (opět nešetříme, 1 polévková lžíce je minimum) a zalijeme litrem vody. Vše necháme 2 až 3 hodiny na mírném ohni dusit (průběžně můžeme podlévat). Až je maso měkké, přídáme nakrájené syrové brambory a mrkev a vše vaříme tak dlouho, až je vše krásně měkkoučké a dobroučké. Podlévání se nebojte, i tak maso z omáčky udělá silný vývar. Já toho měla pěkně velký hrnec.

Až je omáčka uvařená, můžeme se pustit do výroby domácích nudlí. Od odpočinutého těsta odkrajumeme menší kousky, ze kterých vyválíme úzké nudle, které potom ještě v ruce zatočíme (jako kdybychom skákali přes švihadlo; můžeme nudli i přeložit napůl a oba konce stočit do spirály a poté zase rozpojit tj. do copánku). Díky tomu, že je těsto odpočaté se nudle krásně táhnou a neměly by se vám trhat. Já jsem měla nudle až metr dlouhé (pokud se vám těsto bude trhat nebo příliš rychle osychat, pomažte ho trochou rostlinného oleje). Odkládala jsem si je na pečící papír (aby se nelepily) a když jsem jich měla vždy tak deset, tak šup s nimi do horké osolené vody, kde se vařily zhruba 6 minut (ale nudle vždycky vyplavou a hlavně nabydou; abyste potom nebyli překvapeni, když si na "vytahování" nudlí nedáte záležet. Preventivně nudli raději i ochutnejte). Takto uvařené nudličky hodíme do přípraveného gulášku a necháme chviličku odpočívat ... servírujeme v hlubokých talířích ozdobené čerstvým koriandrem nebo jarní cibulkou.


A zde je důkaz, že "čínský kotlík" je opravdu k jídlu:-) 


Nechte si chutnat!
Bohužel fotek mám pomálu, la-mien byly sežrány dřív než jsem je stačila vyfotit.



úterý 9. října 2012

Kuřecí kostičky Ting Bao-čena

 Kung-pao, celým názvem kung-pao ťi-ting 宫宝鸡丁 je lehce pikantní kuřecí směs s arašídy, zeleninou a chilli papričkami. Tradiční úprava tohoto velmi oblíbeného pokrmu čínské kuchyně po celém světě pochází z provincie Sečuan, kde se navíc dochucuje (jak již název provincie napovídá) sečuánksým pepřem. „Kuřecí kostičky kung-pao“ (dosl. palácový učitel korunního prince) se dostaly poprvé na jídelní stůl  v době mandžuské dynastie Čching. Byly pojmenovány po místokráli provincie Sečuan Ting Pao-čenovi 丁宝桢 v éře Kuan-sü (1875-1908), který si zamiloval prudce osmahnutá jídla z vepřového nebo kuřecího masa v kombinaci s ostrými chilli papričkami. Jedna z verzí související se vznikem jména pro tento pokrm nás seznamuje s místokrálem Ting Pao-čenem, který měl údajně zuby ve velmi špatném stavu a sotva mohl jíst maso, které bylo velmi tuhé. Jednoho dne si vyšel v prostém oblečení mezi své poddané a narazil na jednu malou skromnou restauraci, kde mu místní kuchař předložil pokrm z jemně nakrájeného kuřecího masa, zeleniny  a koření. Kuřátko bylo krásně měkkoučké a zrnka pepře nabudily jeho znovu objevený apetit tak, že místního kuchaře pozval do svého paláce, aby se stal jeho osobním kuchařem a připravoval mu všechny jeho jídla. Později byl Ting Pao-čen za své vojenské úspěchy vyznamenán titulem Ting Kung Pao (palácový sekretář Ting). V době veliké hostiny Tingovi hosté nešetřili chválou  a mámili z něho název na tento velmi lahodný pokrm. I když si Ting jídlo sám dopřával přes deset let, nikdy ho nenapadlo smažené kuřecí kostky pojmenovat. Jeden z hostů proto navrhl, aby se jídlo jmenovalo stejně jako jeho oficiální titul (známý pod Ťi-ting Kung-pao). Bylo jen otázkou času, než se recept vynese z palácové kuchyně a v neposlední řadě přežije několik generací až do dnešní doby.
V době Kulturní revoluce kung-pao bylo přejmenováno na chung-pao ťi-ting (rychle osmažené kuřecí kostky) nebo na chu-la ťi-ting (kuřecí kostky s restovanými papričkami). To víte, maoistům se nelíbil imperialistický původ tohoto jídla. Celý název byl opět rehabilitován až v 80. letech 20. století. Díku tomu za to! 

Ingredience: 

300 g kuřecích prsíček
50 až 75 g arašídů
10 sušených chilli papriček
15 kuliček sečuánského pepře
kousek zázvoru
1 svazek jarní cibulky (bílá část)
2 mrkve
2 zelené nebo žluté papriky
2 lžíce rostlinného nebo arašídového oleje

Marináda na maso: 
1 polévková lžíce arašídového nebo rostlinného oleje
min. 3 polévkové lžíce světlé sójové omáčky (všechny kuřecí kostky se musí v omáčce obalit)
1 šťastné vejce
2 polévkové lžíce škrobu Natura (pro přípravu masitých jídel)

Směs na zahuštění:
3 polévkové lžíce světlé sójové omáčky
1 polévková lžíce tmavé sójové omáčky
1 polévková lžíce rýžového octa
cca 0,5 deci (spíše dle chuti) rýžového vína  nebo bílého vína (osvědčil se mi Tramín červený)
1 rovná polévková lžíce cukru (prášek)
1 vrchovatá čajová lžička škrobu Natura
pár kapek sezamového oleje (nemusí být)



Postup:
Prsíčka očistíme, nakrájíme na kostičky a vložíme do mísy. Zakápneme světlou sójovou omáčkou, rozklepneme do masové směi rozšlehané vejce, přídáme trochu oleje a vše rozmícháme se škrobem Natura, až se nám všechny kostky obalí. Necháme odležet (min. půl hodiny, aby maso bylo křehké). 


Mezitím si připravíme zeleninu. zázvor nasekáme na malé kousky, jarní cibulku nakrájíme na kolečka, mrkve a papriky nakrájíme na menší kousky. 

Na oleji zprudka osmahneme chilli papričky se zázvorem a sečuánským pepřem. Až se nám lehce ovoní olej, přidáme marinované kuřecí kostky. Necháme je dozlatova osmahnout a mícháním je odděluje od sebe. Záleží jen na vás, zda si chilli budete chtít ve směsi nechat (v této variantě jsem chilli po osmahnutí masa odstranila).  



Po osmažení kuřecí maso vyjmeme z pánve a na zbylém oleji orestuje arašídy. Po opražení je také vyjmeme a přidáme k masu, které nám zatím odpočívá. Na pánvi nakonec osmahneme mrkev s paprikou (můžeme přilít i trochu vody, aby mrkvička dříve změkla). Když je zelenina hotová, vsypeme do pánve masovou směs s arašídy a promícháme. Do takto připravené masovo-zeleninové směsi přilijeme zahušťovací směs a krátce provaříme, až směs částečně zkaramelizujeme. Nakonec přidáme lehce nasekanou jarní cibulku. Podáváme s jasmínovou rýží.


Nechte si chutnat! 

úterý 2. října 2012

Netradiční čínské hranolky 

Udělat si čínské hranolky tchu-tou-s' 土豆丝 (dosl. bramborové vlásky) v domácích podmínkách je výzva. Nakrájet erteple na opravdu tenoučké "nitky" je opravdová fuška (ostrý nůž podmínkou). V čínské kuchyni je navíc brambora braná jako obyčejná zelenina. Proto není neobvyklé vidět Číňana v restauraci, jak se cpe bramborama a rýží zároveň. V našich českých podmínkách takový  triviální čínský "stolovací manýr" můžeme brát trošku s podivem, přeci si jen k hlavnímu jídlu volíme jednu z příloh: brambory nebo rýži (ale nikdy ne dohromady - to frčí například ještě v indické kuchyni). Stejně tak se český strávník může podivovat nad "hranolkovou nedopečeností". Bramborové nudličky se totiž před samotným smažením nechávají odstát v osoloné studené vodě, aby se z nich dostalo co nejvíc škrobu. Mezi nejvíce oblíbenou úpravu patří suan-la tchu-tou-s' 酸辣 土豆 丝 (dosl. kyselopálivé), hned za nimi následuje varianta čching-ťiao tchu-tou-s' 青椒 土豆 丝 (dosl. se zelenou papričkou). Připravit toto jídlo je docela snadné, navíc není potřeba tolik brambor jako když si doma vaříte přílohu k nedělnímu obědu. Postačí nám jedna středně velká brambora na jednu osobu. I u tohoto receptu platí, že fantazii v čínské kuchyni se meze nekladou. Proto u "pekingské verze" narazíte jen na základní ingredience: brambory, sušené chilli papričky, olej, sójová omáčka, ocet a sůl. V některých regionech se objevují brambory navíc se sečuánským pepřem, česnekem, zelenými chilli papričkami, mrkví, či dokonce sterilizovanou zeleninou. Pro smažení hranolků a docílení specifické chuti zvolte určitě oříškový olej (nedoporučuji ovšem olej sezamový, nemá rád vysoké teploty). Na obrázku můžete vidět olej arašídový, který jsem dostala od své kamarádky (koupený ve vietnamské tržnici Holešovice).


Co budeme potřebovat na 2 porce:
2 oloupané středně velké brambory

2 stroužky česneku
10 kuliček sečuánského pepře
několik sušených chilli papriček (já zvolila čerstvé)
sůl
trochu cukru
1 lžíce rýžového octa
1 a 1/2 lžíce světlé sójové omáčky
2 lžice arašídového oleje


Brambory oloupeme, seřízneme je z obou stran, překrojíme napůl a krájíme na tenké plátky (viz. obrázek). Tenké plátky poté navršíme na sebe a nakrájíme na tenké nudličky. Česnek s chilli papričkami nasekáme na drobno. 


Ve woku rozpálíme arašídový olej, do kterého přidáme nasekaný česnek s chilli a sečuánským pepřem, necháme provonět. Přidáme bramborové nudličky (které si předtím můžeme nechat odstát v osolené studené vodě, před smažením je osušíme). Necháme restovat několi minut (do změknutí). V misce si mezitím smícháme rýžový ocet se světlou sójovou omáčkou. Orestované brambory ve woku jemně osolíme (myslete na to, že sójová omáčka je dostatečně slaná) a posypeme trochou cukru krystal. Promícháme a přilijeme ocet se sójovou omáčkou. Necháme tekutinu odpařit a podáváme na talíř. Sečuánského pepře se při jídle raději vyvarujte, po opražení má velmi hořkou chuť. 


Nechte si chutnat! 

sobota 15. září 2012

Nudle


Nudle mien-tchiao 面条 jsou již po staletí základní složkou čínské kuchyně, které svým tvarem symbolizují dlouhý život. Vaječné nudle nebo-li mien 面  se vyrábí tradičně z pšeničné mouky, vody a vajec. Rýžové nudle fen 粉, jak už naznačuje samotný název, se naopak vyrábí z rýžové mouky, vody a škrobu. V Číně můžeme narazit i na nudle skleněné (celofánové)  fen-s' 粉丝, které se vyrábí ze škrobu z  fazolí mungo a vody.

První "nudlové" zmínky se datují již do období dynastie Východní Han (25 - 220).  V čínském starověku se souhrně jídla připravovaná z těsta nazývala "ping", která se poté lišila ve způsobu přípravy. Proto v této době spíše mluvíme o tzv. nudlové polévce tchang-ping 汤饼 (dosl. polévkový koláček). Nudle se za velmi krátkou dobu staly velmi populární a rozšířily se do všech koutů Číny (jako tzv. "čistá potravina" snižovala různá onemocnění trávicího ústrojí).
 V roce 2002 dokonce archeologové podél koryta Žluté řeky našli kameninovou mísu obsahující nejstarší dochované prosné nudle na světě (přes 4000 let).

Nudle jsou opravdu vděčnou potravinou, kterým svědčí jakákoliv tepelná úprava. Zde je jedna z mnoha variací na chutný oběd.

Co budeme potřebovat na 2 porce: 

2 hnízda vaječných čínských nudlí (Mark&Spencer)
1 červená paprika
1 mrkev
1 menší cibule
1/4 plechovky bambusových výhonků
1/2 chilli papričky (kdo má rád ostré)
1 plátek zázvoru
1 stroužek česneku
1 až 2 polévkové lžíce světlé sójové omáčky
2 polévkové lžíce rostlinného oleje
sůl



Nudle ponoříme do horké osolené vody a vaříme 5 minut až budou dostatečně "al dente". Poté je scedíme, propláchneme studenou vodou a smícháme s jednou lžíci rostlinného oleje (popřípadě sezamového oleje). Papriku, mrkev, cibuli a bambusové výhonky nakrájíme na jemné hranolky. Plátek zázvoru a stroužek česneku nasekéme na drobno. Do woku přidáme lžíci oleje, na kterém nejdříve zlehka orestujeme nasekaný česnek se zázvorem (pro vůni), přidáme ostatní zeleninu a smažíme cca 2 až 3 minuty. Zeleninovou směs zalijeme 1 až 2 lžícemi sójové omáčky, promícháme. K orestované zelenině přidáme vaječné nudle, opekáme zhruba ještě 1 minutu a servírujeme. Smažené zeleninové nudle můžeme ozdobit čerstvým koriandrem nebo sezamovými (lněnými) semínky.



Nechte si chutnat! 

úterý 11. září 2012

Disanxian

Dalším výborným vegetariánským jídlem, které vychází z buddhistické a taoistické tradice (obě filozofie podporují vegetariánství) je ti-san-sien 地三鲜 (dosl. tři čerstvé ingredience) - smažená zeleninová směs z brambor, lilku a zelené papriky. Avšak nenechme se zmýlit, Číňan je od přírody masožravec a absenci masa v jídelníčku musel tolerovat jen, když coby chudý rolník okopával "kolchozní" zahrádku (maso si nemohl dovolit).  


Co budeme potřebovat na 1 porci: 
1 střední bramboru
1 lilek
1 zelenou papriku
2 stroužky česneku
čerstvou chilli papričku (nemusí být)
1 polévkovou lžíci sójové omáčky
1 čajovou lžičku kukuřičného škrobu rošlehaného v trošce vody (Natura)
0,5 deci vývaru
sůl
olej


pozn. pracovala jsem s 6 menšími bramborami, 2 menšími lilky, 3 zelenými paprikami, 1 chilli papričkou, 6 česnekovými stroužky, s dvěma deci vývaru, několika lžicemi sójové omáčky, 1 polévkovou lžíci kukuřičného škrobu  a dvěma deci slunečnicového oleje.

Brambory oloupeme, omyjeme, nakrájíme na kostky. Lilek omyjeme, nakrájíme na kostky, posolíme, necháme vypotit a poté osušíme. Zelenou papriku nakrájime na kostky, chilli nasekáme na drobno, česnek nakrájíme na plátky. Rozpálíme olej ve woku, ve kterém osmažíme dozlatova bramborové kostky, poté je vyjmeme a necháme odkapat. Lilek osmažíme doměkka (saje hodně olej, pozor na to!), vyjmeme a necháme odkapat. Zelenou papriku zlehka osmažíme, stačí opravdu krátce (půl minutky). K zelené paprice přidáme opečené brambory a lilek. Směs promícháme se sójovou omáčkou a vývarem. Přidáme nasekaný česnek a chilli. Do směsi nakonec přidáme 1 lžíci škrobu (rozmíchanou s trochou vody). Promícháme a můžeme podávat.





Nechte si chutnat!




neděle 9. září 2012


Křidýlko nebo stehýnko?

Myslím, že tento recept není potřeba dlouze představovat. Kolaloka (Coca-Cola) křidýlka kche-le-ťi-čch' 可乐鸡翅 mají  "západní" šmrnc a moc jim to sluší. Kombinace zkaramelizované Coly, masa a sójové omáčky je nepopsatelná. I když jsem na tyto kuřecí křidýlka v čínské restauraci nikdy nenarazila, samotní Číňani je prostě milují a velmi rádi si je připravují doma. Navíc vás temně lesklá glazura na čerstvě opečeném mase přímo láká k tomu, aby se tento pokrm stal zlatým hřebem vašeho PARTY večera.

Co budeme potřebovat na 2 porce: 
1/2 kg kuřecích chlazených křidýlek
světlou sójovou omáčku (asi 50 ml)
1 plechovku Coca-Coly ( asi 250 - 300 ml)
sůl
2 plátky zázvoru
1 čerstvá nebo sušená chilli paprička
olej

Kuřecí křidýlka očistíme, osušíme a v míse smícháme se sójovou omáčkou, aby se nám krásně všechna obalila (rozhodně nešetříme a sójovou omáčku jemně vetřeme do kůže). Necháme odležet min. 30 minut. Na pánvi rozpálíme olej, z obou stran osmažíme dva plátky zázvoru a chilli papričku (pro vůni). Poté zázvor a papričku vyjmeme a vyhodíme do koše. Kuřecí křidýlka opečeme z obou stran dozlatova (hlavně nespěchejte, rozhodně se vyplatí použít sítko na pánvičku/wok). Až jsou křidýlka krásně opečená (smažíme na středním ohni), zalijeme je plechovkou Coly (Cola nám bude probublávat mezi křidýlky, rozhodně to není jen pro efekt) a necháme všechnu Colu postupně odpařit (na mírném ohni). Křidýlka min. jednou otočíme, aby se glazovala z obou stran. Pokud se vám Cola bude odpařovat moc rychle, zmírnětě oheň a přilijte ještě jedno nebo dvě deci limonády, na chuti ani na barvě se to rozhodně neztratí.



No, nevypadá to hezky?

Nechte si chutnat!

pondělí 3. září 2012

Tak trochu jiná palačinka

Mezi další čínské pouliční jednohubky patří  placky s jarní cibulkou cchung-jou-ping 葱油饼, které jsou od nepaměti součástí tradiční čínské kuchyně. Hlavní ingrediencí je mouka, která se smíchá s teplou vodou (často se přidává do těsta i trochu cukru, aby se podpořil proces kynutí). Potom jen stačí těsto ručně zpracovat, nechat odpočinout; rozválet na tenký plát, který se potře sezamovým olejem, posypat jarní cibulkou, zabalit do závinu, rozdělit na dílky, vyválet na tenké placičky a usmažit na pánvi. 


Těžko řici, kde jsem to fotila (asi v Qingdau),  cchung-jou-ping po levé straně

Tyto placičky, i když v jiné úpravě se také podávájí i k nejslavnějšímu čínskému jídlu - pekinské kachně pej-ťing kchao-ja 北京烤鸭. Jedná se o tenoučkou placičku  čchun ping 春饼 (dosl. jarní placička/palačinka), do které se balí jarní cibulka s okurkou a omáčkou z černých sójových bobů. Původ těchto placiček se datuje až do dynastie Ťin (265 - 420). Přípravou těchto placek se tradičně oslavoval příchod jara li-čchun 立春 a Číňané si jezením těchto placek  doslova "ukusovali jaro"/ tzv. se modlili za dobrou úrodu (placičky se tradičně plnily čerstvou zeleninou nebo masem).

Univerzální slovo pro "čínskou palačinku" (tzv. jakoukoliv tenkou placku) je pao-ping 薄饼. Pokud se budeme bavit jen o ping 饼, defacto si můžeme představit cokoliv od francouzských  crêpe po italskou pizzu nebo mexickou tortilu.  Tím samozřejmě jídla, která obsahují slovo ping nejsou ani zdaleka vyčerpána:-)



Co budeme potřebovat na 2 až 4 porce (záleží jací jste samozřejmě jedlíci):

250 gramů hladké mouky
150 ml horké vody
sůl 
jarní cibulku 
sezamový olej
slunečnicový olej
(popřípadě trochu cukru)



Z hladké mouky, teplé vody, špetky soli (popřípadě 1/4  čajové lžičky cukru) uhněteme vláčné těsto (těsto se při zpracování příšerně lepí, mějte trpělivost). Když ho z mísy přeneseme na pomoučněný vál a chvilku si s ním hrajeme, tak lepit nakonec přestane. Těsto necháme min. půl hodiny odpočinout (v míse přikryté utěrkou).


Vyválíme na tenký plát, který pomažeme sezamovým olejem (popřípadě jiným rostlinným olejem), posolíme a posypeme jarní cibulkou.


Srolujeme.


Rozřežeme na stejné díly, které po stranách založíme (uzavřeme).


Vyválíme na placky a zvolna opékáme z obou stran na mírném ohni v rozehřáté pánvi (do které jsme přidali lžíci slunečnicového oleje. Po vyjmutí placek je necháme vysušit na papírovém ubrousku a pánev vytřeme (také papírovým ubrouskem), abychom se zbavili přepálené mouky. Pokud budeme opékat novou várku, opět do pánve přilijeme lžíci oleje. Opakujeme, dokud nemáme všechny placky krásně dozlatova upečené.

Nejvíce opečená placka vynikne, když ji podáváme opět s plackou tzv. placka na placku, a to plackou/ omeletou vaječnou. Do hrníčku rozklepneme vajíčko, osolíme, rozšleháme, nalijeme na pánev (každý máme v domácnosti dvě plotýnky, proto není problém vše připravovat současně). Vaječnou omeletu ještě na pánvi posypeme jarní cibulkou, zvolna propečeme a obrátíme.

Naservírujeme na talíř a můžeme podávat.


Nechte si chutnat!

pátek 31. srpna 2012

Čajová vejce

Čajová vejce čcha-jie-tan 茶叶蛋 jsou odpradávna čínskou vyhlášenou pouliční pochoutkou (vždyť každý Číňan zkonzumuje průměrně 345 vajec za rok). Na klasický recept se běžně používá aromatické koření, sójová omáčka a sypaný černý čaj. Typickým kořením k dochucení čajových vajec je koření pěti vůní wu-siang-fen 五香粉 - směs mletého sečuánského pepře, badyánu, hřebíčku, fenyklu a skořice. 
Co se týká čaje, nejčastěji se k dochucení používá čaj pu'er 普洱 (fermentovaný čaj z provincie Jün-nan), ale postačí jakýkoliv sypaný černý čaj  chung-čcha 红茶.

V Číně jsou také velmi oblíbená sójová vejce a kachní nebo slepičí vařená vajíčka naložená ve slanén nálevu.



Jak vidíte na obrázku (foceno v Xi'anu) -  vajíčka se nám hezky koupou ve vodní lázni a čekají na svého strávníka.

Číňané se v přípravě vajec na mnoholičné způsoby opravdu vyžívají, proto není divu, že jen tam mohli vymyslet kulinářskou kuriozitu s názvem "stoleté vejce" pchi-tan 皮蛋 (dosl. kožené vejce), které svojí barvou připomíná broušený jantar a je považováno za nejvzácnější delikatesu. Černá vejce zrají v popelu, čaji, soli, hašeném vápnu a jílu zhruba tři měsíce až získají svoji specifickou barvu a chuť (a taky svoji "vůni"). Podle pověsti, toto někdy též nazývané "tisícileté vejce" (popřípadě vejce dynastie Ming), má za sebou více jak pět set let starou historii. Způsob přípravy se datuje až do dynastie Ming, kdy majitel při stavbě domu objevil kachní vejce v hašeném vápnu, které dříve používal při nahazování omítek. Takto mu dva měsíce "uleželé" vejce zřejmě zachutnalo a rozhodl se, že jich do vápna takovým způsobem naloží víc. Jen je trochu přisolí, aby dostaly ten správný šmrnc. Proti gustu žádný dišputát:-).


Setkat se můžete i s tzv. mao-tan  毛蛋 (dosl. chlupaté vejce, tzn. uvařené kachní embryo tradičně konzumované ve skořápce nebo napíchnuté a opečené na špejli). Ale naštěstí původem tato filipínská specialita není v Číně zas až tak častá a narazíte na ni, jen když budete mít štěstí (ale raději bych se tomu obloukem vyhnula).



Co budeme potřebovat: 

5 až 6 vajec (ale klidně můžete začít i se 2)
0.75 l vody
2 lžíce tmavé sójové omáčky
2 lžíce světlé sójové omáčky
2 lžíce koření pěti vůní
1 lžíce černého čaje 
sůl


Vajíčka v osolené vodě uvaříme na hniličku (cca 2 minuty od bodu varu), zchladíme pod studenou vodou a necháme úplně vychladnout. Takto uvařená vajíčka naklepeme, aby nám popraskala po celém obvodu skořápka (nesmí se odlupovat) a vložíme do nálevu, který jsme si připravili z 0,75 l vody (vajíčka musí být úplně ponořená, ale mají tendenci plavat a vykukovat nad hladinu, ale z toho si nic nedělejte), 1 lžíce sypaného černého čaje, 2 lžic tmavé sójové omáčky, 2 lžic světlé sójové omáčky, 1 až 2 lžic koření pěti vůní. Necháme pozvolna vařit na mírném ohni 1 hodinu. Vejce v tomto nálevu necháme i vychladnout a  macerujeme do druhého dne.

Pokud byste si chtěli udělat svůj vlastní nálev, tak místo koření pětí vůní můžete použít kůru z 1 mandarinky, celou skořici, 3 kousky badyánu (též čínský anýz), několik kuliček černého nebo bílého pepře (popřípadě můžete dochutit i lžičkou mletého zázvoru).

Vajíčko oloupeme a servírujeme.

 Vajíčko cca po 4 hodinách macerování (už jsem se nemohla dočkat, ale rozhodně vydržte min. 24 hodin, výsledek za to rozhodně stojí)

Nechte si chutnat! 


středa 29. srpna 2012

Teplý zeleninový salát z čínského zeli


Spařit si čínské zelí a udělat si z něho teplý zeleninový předkrm by mě v životě nenapadlo, kdybych se nepodívala do Číny. Tento salát z čínského zelí je ale v Číně velmi oblíbený a často si ho Číňaňi dopřávají k vařené rýži. Číňani jsou prostě takoví zelináři a pro každého cizince vegetariána je Země středu úplný ráj.

Zelí se čínsky řekne paj-cchaj 白菜 a v různých obměnách si ho můžete s minimem ingrediencí připravit i v domácích podmínkách.

Co budeme potřebovat na 2 porce: 
1 menší hlávku čínského zelí (já jsem použila zhruba 10 hlávkových listů) 
2 lžíce slunečnicového oleje
půl lžičky soli
půl lžičky cukru
5 stroužků nadrobno nasekaného česneku
kousek nadrobno nasekaného zázvoru 
0,5 deci vody
jarní cibulka (na ozdobu, nemusí být) 

Obměny: chilli paprička, polévková lžíce rýžového vína, polévková lžíce sójové omáčky, polévková lžíce sezamového oleje, tofu


Čínské zelí rozdělíme na jednotlivé listy, opereme, necháme okapat a nakrajíme na větší kostičky. Zázvor a česnek oloupeme a najemno nasekáme. Rozpálíme wok (nebo vyšší pánev) a vlijeme olej, který zahřejeme na vyšší teplotu. Krátce v něm osmahneme zázvor a česnek (nesmí zhnědnout), přídáme čínské zelí a zalijeme trochou vody. Takto připravenou zeleninu dochutíme půl lžičkou cukru (krystal) a solí (mám ráda himalájskou). 5 až 10 minut povaříme, až nám zelí zesklovatí a salát je hotový. Posypeme jarní cibulkou. 


Číňané do salátu rádi přidávají čerstvé chilli papričky nebo tofu, které se rychle spaří společně s čínským zelím. Sami Číňané pro tuto přípravu pokrmů používají termín čchao 焯 (spaření zeleniny ve velmi krátké době).
Místo soli můžete použít 1 až 2 lžíce sójové omáčky: Pokud byste si naopak salát chtěli zvýraznit oříškovou příchutí, ke konci vaření přidejte lžíci sezamového oleje. A kdo by si chtěl k jídlu dopřát láhev rýžového vína, ať nezapomene do woku přidat cca 2 - 3 lžíce toho lahodného moku ještě před samotným přisypáním čínského zelí.


Nechte si chutnat! 

Okurka po sečuánsku 四川黄瓜 (S'-čchuan chuang-kua)



Málà (麻辣) ostrá a pálivá – to je sečuánská kuchyně, kde nejdůležitějšími přísadami jsou chilli papričky 辣椒 (la-ťiao) a sečuánský pepř 花椒. (chua-ťiao), který patří k nejstarším čínským kořením. Nejde ovšem o pepř, ale o velmi aromatické sušené tobolky keře s názvem žlutodřev peprný obsahující silici pálivé chuti.
Když zkusíte rozkousat nasucho pár kuliček, na jazyku ucítíte mírně hořkou pikantní chuť, ze které vás začne lehce brnět - to je ma, v kombinaci se štiplavou chutí chilli papriček  - la jste objevili kouzlo sečuánské kuchyně. Ale pozor, je vysoce návyková!:-) 

Okurka po sečuánsku je velmi jednoduchý recept, který si  zamilujete pro svoji svěží originální chuť. Navíc je to jedno z prvních jídel, které jsem si oblíbila v Číně a dodnes si ho ráda připravuji - zejména v horkých letních dnech. Protože jak se můžete dočíst i v kulinářském průvodci po Číně Culinaria China, jsou Sečuánci pevně přesvědčeni, že ostré jídlo je vynikající prostředek na vyhánění vlhkosti z těla, což je při velkém horku, jaké v parném létě v této provincii panuje, skutečně blahodárná vlastnost. 

Co budeme potřebovat na 2 porce:

2 okurky (hadovky) 
2 lžíce slunečnicového oleje
1 menší palička nasekaného česneku (zhruba připadají 2 stroužky česneku na jednu okurku)
1 lžička sečuánského pepře
3 sušené chilli papričky 
2 lžíce rýžového octa
1 lžička sezamového oleje
1 lžička sušených drcených chilli papriček v oleji (nemusí být, ale mamka je má v lednici)
1 až 2 lžičky cukru (dala jsem pouze jednu lžičku a stačilo)
1 lžička soli

Zhruba na jednu okurku připadá jedna lžička soli a cukru, lžíce octa, lžíce oleje, dva stroužky česneku, 1 - 2 sušené chilli papričky, půl lžičky sezamového oleje a sečuánského pepře. 



Pokud okurky nechcete loupat a máte je rádi se šlupkou, ještě před nakrájením je lehce poplácejte plochou stranou sekáčku na maso, lépe potom pouští vodu. V opáčném případě okurky oloupejte a nakrájejte na osminky, nasolte a nechte minimálně půl hodiny odpočinout a vypotit. 
Přebytečnou okurkovou šťávu potom slijte.

Salátová zálivka: 
Na pánvi rozpálíme dvě lžíce slunečnicového oleje, do kterého vhodíme lžičku sečuánského pepře a chilli papričky. Jakmile začne chilli tmavnout/hnědnout až černat/, pánvičku odstavíme z plotny a vybereme sečuánský pepř a chilli. Olej bude krásně provoněný.

Takto připravený olej smícháme s nasekaným česnekem, rýžovým octem, cukrem a trochou sezamového oleje a následně promícháme s okurkami. V případě potřeby přisolíme a smícháme s trochou chilli pasty. Necháme odležet minimálně jednu hodinu, aby se chutě krásně propojily.

Pozn. česnek sekám vždy tak, že ho ještě se šlupkou rozmáčknu plochou stranou sekáčku, jde potom i lépe loupat a nasekám na menší plátky, které se krásně rozpadají /pozn. v čínské kuchyni rozhodně krájení česneku nepodceňte, drcený opravdu chutná jinak. 


Nechte si chutnat!



neděle 26. srpna 2012

Smažená vajíčka s rajčaty 

V jednoduchosti je krása. Navíc mi bydlení přes léto na venkově nedovoluje  pouštět se do náročnějších kulinářských receptů. Proto jsem se rozhodla uvařit několik jednoduchých receptů ze sezónnní zeleniny a seznámit vás s ryze venkovskými čínskými recepty, které mi připomínají tak trochu moje dětství u babičky. Není nic lepšího než si zajít na zahrádku za rodinnou vilku, posbírat pár rajčátek, skočit k sousedovi pro domácí vajíčka a za pár minut už na vás z talíře kouká pochoutka, kterou si Číňané dopřávají v každé levnější restauci. Samotný název v čínštině se dá rozdělit do tří částí, ze kterých si hned poskládáme, že se bude jednat o smažená vajíčka s rajčaty (西红柿炒鸡蛋) .

西红柿 (si-chung-š') = rajčata
 (čchao) = smažit
鸡蛋 (ťi-tan) = vejce   


Co budeme potřebovat na 1 až 2 porce:

3 vajíčka
6 menších rajčat
lžičku cukru krystal
sůl
lžíci oleje



Vajíčka rozšléháme se špetkou soli a rajčátka nakrajíme na osminky.



Na pánvi rozpálíme lžíci oleje, na kterou potom nalijeme připravenou vaječnou rozšlehanou směs. Až omeleta získá tvar, ale navrchu bude pořád mazlavá, natrháme ji na menší kusy hůlkami, popřípadě vidličkou (vůbec nevadí když bude ještě trochu nedodělaná, spíše naopak). Přendáme ji na talířek a necháme minutku uležet než se nám udělají rajčata. 


Na stejné pánvi necháme pár minut pustit rajčátka štávu, které zasypeme lžičkou cukru (pokud jsou rajčata hodně dužnatá a málo pouští šťávu, můžeme je podlít i malým množstvím vody). Do takto připravené směsi přimícháme natrhanou "omeletu" a necháme, aby se napustila a obalila rajčatovou šťávou.


A výborná čínská snídaně ala "české lečo" je hotová. 


Si-chung-š'-čchao-ťi-tan si Číňani na závěr sypou i čerstvě pokrájenou jarní cibulkou nebo do vaječné směsi přimíchávají lžičku světlé sójové omáčky a drcený bílý pepř. Nechte si chutnat!

sobota 2. června 2012

Domácí taštičky "jiaozi"


Kdo by řekl, že "knedlíčková terminologie" může být taková věda, ale každý kdo by se rád pustil do přípravy  novoroční pochoutky si musí hned na začátku přece udělat jasno.
Taštičky  (knedlíčky) jiaozi 饺子 jsou tradičně plněné masovou nebo zeleninovou směsí zabalené do tenkého kulatého těsta, které se následně ručně skládá do tvaru půlměsíce. Konzumují se v Číně po celý rok a lze je jíst prakticky kdykoliv během dne – na snídani, oběd i večeři. Každá rodina má svůj preferovaný způsob výroby i oblíbenou náplň a jednotlivé druhy se liší region od regionu.

                                                               Jiaozi


Jejich původ sahá až do dynastie Východní Han, kde je podle pověsti poprvé připravil významný lékař tradiční čínské medicíny Zhang Zhongjing, aby s nimi léčil omrzlé uši svých pacientů. Speciální připravenou směsí z chilli papriček a léčivých bylinek pomáhal chudým lidem přežít kruté zimy. 

Samotný název taštiček se odvozuje od papírových peněz „jiao zi“, které nahradily oběh mincí v období dynastie Song. Svým člunkovitým tvarem taštičky připomínají dřívější používané platidlo ingoty "yuan bao", které se vyráběly ze stříbra nebo zlata. V dnešní době se toto jídlo objevuje na stolech  v předvečer nového lunárního roku, kde  symbolizuje jednotu, bohatství a zdraví.

Shuijiao 水饺 jsou taštičky vařené ve vodě, pokud knedlíčky nejdříve orestujeme  a poté zalijeme vodou, aby došly v páře pod pokličkou, mluvíme o  guotie 锅贴 nebo jianjiao 煎餃 (ty jsou populární zejména na poloostrově Shandong), ale moc velký rozdíl mezi nimi nenajdete. Zhengjiao 蒸饺 jsou knedlíčky připravované pouze v páře ve speciálních bambusových pařáčcích.
Knedlíčky dim sum (kantonština, v čínštině se používá označení dianxin 点心), tradičně podávané s čajem, nás zavedou až do jižní provincie Kanton, kde se můžeme setkat i s knedlíčky s krevetovou náplní  xia jiao  虾饺 (v kantonštině har gau) zabalené do průhledného rýžového papíru.
Tím samozřejmě nekončíme, nesmíme zapomenout na knedlíčky wonton (kantonsky) nebo-li huntun 馄饨 (čínsky) z pšeničné mouky, obvykle plněné mletým masem nebo krevetami. Jsou uvařené a podáváné v čistém vývaru s nudlemi nebo bez. Pokud knedlíčky huntun raději restujeme, musí se nejlépe podávat s ostrou chilli omáčkou proslavenou v sečuanské kuchyni. V kulinářském světě se také vedou vzrušené debaty o šanghajských polévkových knedlíčcích, známých také pod názvem xiao long bao 小笼包 nebo  xiaolong mantou 小龙馒头. Nastoluje se otázka, zda se opravdu jedná o jiao (taštičku, knedlíček) nebo klasický knedlík  bao (bochánek), který se ovšem liší v chuti, struktuře i způsobu výroby. Podle mého názoru je to "plněný knedlíček" jako vyšitý.
Jako sladkou tečku na závěr uvádím kulaté malé knedlíčky tangyuan 汤圆 (jih), také známe pod názvem yuanxiao 元宵 (sever) z lepkavé rýžové mouky podávané ve sladkém bujónu ze svařeného zázvoru a cukru. Jako náplň se používá sladká sezamová nebo  červená fazolová pasta. Jedí se v den Lampionového festivalu a jejich kulatý tvar symbolizuje rodinné setkání a štěstí.
Další vyhlášenou  lahůdkou, kterou bych úplně zapomněla zmínit, jsou balíčky  zongzi 粽子. Taštičky z lepivé rýže zabalené do bambusových listů a následně vařené v páře. Taštičky se tradičně servírují ve svátek Dračích lodí jako vzpomínka na velkého básníka a vlastence Qu Yuana. Když nepřátelé dobyli hlavní město Chu, básník z velkého žalu spáchal sebevraždu skokem do řeky Miluo. Podle legendy začali lidé házet do řeky balíčky rýže, aby ryby nesežraly jeho tělo.

Doufám, že jste si všichni v knedlíčcích, bocháncích a taštičkách udělali jasno a teď se konečně můžeme pustit do samotné přípravy domácích masovo zeleninových taštiček jiaozi podávaných s ochucenými sójovými omáčkami.

Ingredience:


Na těsto:
500 g hladké mouky
cca 200 - 210 ml vlažné vody
špetka soli

Náplň: 
500 g mletého masa (mix vepřového a hovězího masa)
1/4 menší hlávky čínského zelí
1 svazek jarní cibulky
1 palice česneku (pro větší autentičnost můžete zkusit i ten čínský:-)
1 kousek zázvorového kořene
1 vejce
3 polévkové lžíce světlé sójové omáčky
2 polévkové lžíce tmavé sójové omáčky
drcený pepř dle chuti

Omáčka: 
2 díly světlé sójové omáčky
1 díl tmavé sójové omáčky
0, 5 dílu rýžového octa
3 stroužky nasekaného česneku
1 menší kousek nasekaného zázvoru


Před samotným vařením si nachystáme důležité "nástroje", které se nám budou v průběhu vaření více než hodit. Jak vidíte, není nad slušivou a funkční zástěru, velký vál po babičce a menší kuchyňský sekáček (pro slečny a dámy)

Nejdříve si nakrájíme zeleninu. Zázvor oloupeme, poté ho společně s jarní cibulkou, čínským zelím a česnekem nasekáme nadrobno.


Maso velmi důkladně promícháme s připravenou zeleninou, 1 rozklepnutým vajíčkem, cca 3 lžícemi světlé sójové omáčky, 2 lžícemi tmavé sójové omáčky (výborné dochucovadlo, které nám nahrazuje i sůl), opepříme a necháme odležet, aby se chutě spojily. 


Tmavou i světlou sójovou omáčku seženete například v Tescu nebo Globusu (tam kupuji i rýžový ocet) za velmi lidové ceny. A navíc vám vydrží úplnou věčnost. 


Z půl kila hladké mouky, kterou smícháme s 200 ml vlažné vody a špetkou soli vypracujeme pevné a hladké těsto (nejdříve v míse, poté ho přeneseme na vál). Na zpracování si dejte opravdu záležet, klidně si s ním pohrajte i deset minut. Uvidíte jak se vám bude měnit pod rukama. Z těsta vytvarujeme kouli a necháme půl hodiny až hodinu odpočívat. 


Mezitím si můžete umýt nádobí, zamést kuchyň a připravit omáčku ze dvou dílů světlé sójové omáčky, jednoho dílu tmavé sójové omáčky, kterou dle chuti dochutíme rýžovým octem (s ním velmi opatrně). Do takto připravené směsi vsypeme 1 až 2 polévkové lžíce česneku a zázvoru. Mističek si můžete připravit víc (pouze s česnekem, zázvorem nebo na jemno nasekanými čerstvými chilli papričkami).


Když se nám těsto krásně rozleželo, rozdělíme si ho do několika porcí. V této chvíli můžeme pokračovat dvojím způsobem, pro zkušenější je vhodná varianta vyválení těsta do válečků o průměru cca 2 cm. Válečky rozkrájíme na malé pravidelné dílky, které poté rozválíme válečkem na kulaté placičky. Pro ty, co si chtějí ušetřit práci, doporučuji sklenici. 


Nezapomeňte těsto vyválet pěkně do tenka, těsto se navíc hodně lepí, takže nešetřete na pomoučnění válu moukou. 

Doprostřed placičky vložíme 1 kávovou lžičku náplně, kterou poté překlopíme a její strany k sobě pevně přitiskneme. Taštička si tzv. "musí sednout na prdýlku". 


Pokud jste těsto vyváleli do správné tloušťky, měli byste z daného množství udělat na 50 až 60 kousků taštiček, které skládáme na pomoučněný tácek (opět se taštičky mají touhu strašně moc lepit).

Poté už je jen na vás, jak je připravíte, pro mě jsou nejchutnější guotie. Na připravenou pánvičku si kápneme trochu oleje a naskládáme na ni taštičky, které opékáme na středním ohni asi jednu minutu. Až začnou odspodu zlátnout, zalijeme je vodou do 1/3 a necháme pod pokličkou 10 minut dusit. Pokud dáváte přednost shuijiao verzi, nechte je naopak deset minut překulit v horké osolené vodě.
Číňané na to mají jeden fígl, ale zatím jsem ho ještě nevyzkoušela. Taštičky vložíme do vroucí vody, poté přilijeme 50 ml studené vody, když voda začne znovu vřít, ještě dvakrát přidáme studenou vodu. Taštičky jsou prý hotové, když po třetím povaření vyplavou na povrch.

Takto připravené jiaozky nachystáme na talířky a namáčíme v připravených omáčkách, aby se nám krásně dochutily a provoněly čerstvým zázvorem a česnekem.

Nechte si chutnat!